Ivona Trnková se hepatitidou C (HCV) nakazila už v roce 1981. „Bylo to buď v průběhu těhotenství, nebo při porodu dcery, kdy jsem při operačních zákrocích dostávala krevní transfuze. Tehdy ještě tento virus lékaři neznali.“
Po diagnostikování ji nemoc omezovala jak v pracovním, tak i v soukromém životě. Čtyřikrát zkoušela léčbu, ale bez úspěchu. „Trpěla jsem horečkami, nevolností, únavou, ztrátou vlasů a zhubla jsem o patnáct kilogramů,” vzpomíná na první léčbu. Podruhé léčení skončilo předčasně kvůli nulovému efektu. Třetí a čtvrtý pokus se rovněž nepodařily. Ivoně dokonce otekl krk i obličej, nemohla polykat a skončila tak v nemocnici.
Céčko není jen nemoc feťáků a prostitutek
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že lidí s infekcí HCV je zhruba 80 milionů. Obdobná data vykazuje i Evropská asociace pro studium jater, jež uvádí asi 71 milionů chronicky infikovaných. Experti v České republice odhadují až 0,5 procenta chronicky infikovaných, což je 50 tisíc Čechů. Ročně je však infekce diagnostikována jen asi u tisícovky občanů ČR. Nediagnostikovaní tak šíří infekci a nemoc se u nich odhalí až ve stavu jaterní cirhózy a rakoviny jater.
– narkomani,
– příjemci krevních transfuzí a transplantátů před rokem 1992,
– lidé operovaní před rokem 1992,
– tetovaní nebo s piercingem zejména v amatérských podmínkách,
– osoby ve výkonu trestu odnětí svobody.
Jedinou účinnou léčbu pokročilé cirhózy představuje transplantace jater, jež je velmi nákladná. „Pokud se však neodstraní z těla virus hepatitidy C, onemocní i nová játra. Naštěstí máme dnes k dispozici léky, které infekci celkem spolehlivě vyléčí. Možnosti medicíny v boji s ní se v posledních letech ohromně posunuly,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakub Dvořáček, MHA.
V posledním desetiletí se počet lidí, kteří infekci HCV podlehnou, se podle WHO rapidně zvýšil. Nárůst výskytu v druhé polovině 20. století je dán tím, že virus byl identifikován teprve v roce 1989. Do té doby mohly být transfuze či operace potenciálně nebezpečné.
Hepatitida C tak není jen nemocí narkomanů a prostitutek, jak se dlouho tvrdilo. Infikovaní navíc umírají zhruba po 30 až 60 letech života s nemocí. Mezinárodní organizace odhaduje, že každý rok na jaterní cirhózu a rakovinu jater jako komplikace infekce celosvětově zemře více okolo 1,4 milionu lidí, a očekává, že nárůst úmrtí bude pokračovat ještě několik dekád.
Revoluční léčba
Pátý pokus o léčbu byl pro Ivonu úspěšný. Nová přímo působící antivirotika bez interferonu totiž vyléčí až sto procent nemocných a zároveň nezpůsobují žádné závažné zdravotní komplikace. „Bezinterferonová léčba začala loni v březnu a už po čtyřech týdnech byl virus pryč. Po dlouhých 36 letech od nákazy jsem vyléčena, zažívám pocity zdravého člověka, který neohrožuje své blízké ani další lidi a nemusí mít strach z budoucnosti. Už se prostě nemusím bát, že mi hepatitida C nakonec způsobí cirhózu nebo rakovinu jater,“ uzavírá s úsměvem svůj příběh Ivona Trnková.
O infekci ani nové léčbě část pacientů s chronickou hepatitidou C neví. „Většina případů hepatitidy C je klinicky zcela němá, nebo se projevuje jen příznaky nespecifickými, jako jsou únava, nevýrazné tlaky v oblasti jater, zažívací potíže, anebo projevy mimojaterními, které se rutinně nedávají do vztahu s infekcí HCV,” uvedl nedávno na tiskové konferenci prof. MUDr. Petr Husa, CSc., přednosta Kliniky infekčních chorob LF MU a FN Brno.
Přitom moderní testování je poměrně rychlé a nenáročné pomocí rychlých diagnostických testů ze séra, plazmy, kapky kapilární krve i sliny. Onemocnění je zcela vyléčitelné i v chronickém stadiu a moderní ambulantní léčba se provádí pouze tabletami, trvá 8–12 týdnů a je úspěšná minimálně v 95 procentech. Dnes již nepoužívaná léčba byla až čtyřnásobně delší a její úspěšnost se pohybovala maximálně do 45 procent, přičemž ji doprovázely závažné nežádoucí účinky.
